Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Trendy ve využití složek vajec
Doležalová, Eliška
Vejce jsou dnes uznávána nejen jako složka stravy, ale také jako vstupní materiál poskytující spoustu cenných bioaktivních látek, které se využívají především v potravinářství, ale také v lékařství, veterinární medicíně, farmakologii a biotechnologii. Vaječný žloutek je významným zdrojem antioxidantů, aromatických aminokyselin, karotenoidů, vitamínů, fosfolipidů a bílkovin. Vaječný bílek je vynikajícím přírodním zdrojem vysoce kvalitních bílkovin, které jsou bohaté na esenciální aminokyseliny. Vaječná skořápka obsahuje především vápník a další minerální látky. Slepičí vaječný žloutek má řadu technologických funkcí, včetně emulgačních, želírujících a filmotvorných. Ke zlepšení funkčních vlastností vaječných složek mohou být požity různé typy modifikace. K modifikaci vaječného žloutku může být použita např. enzymatická hydrolýza a pro modifikaci vaječného bílku se využívá deamidace. Vaječné skořápky jsou považovány primárně za odpad s nulovou hodnotou, přestože jsou bohaté na organické i anorganické sloučeniny, které lze využít v různých formách.
Studium slepičích protilátek proti S proteinu viru SARS-CoV-2
Křížová, Tereza ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Svášková, Dagmar (oponent)
Začátkem roku 2020 světová zdravotnická organizace WHO vyhlásila pandemii v souvislosti šíření nové nákazy. Nemoc Covid-19 se projevuje především respiračními problémy způsobenými virem SARS-CoV-2. Do hostitelské buňky vstupuje přes receptor ACE2, na který se váže RBD doménou povrchového "spike" proteinu. Možným způsobem, jak se před virovou infekcí bránit, je očkování např. mRNA vakcínou, čímž je navozena produkce "spike" proteinu k vyvolání imunitní odpovědi a produkci protilátek. Další možnou alternativou ochrany je pasivní imunoterapie. V této práci byly zvoleny protilátky ze slepičích vajec, které mají široké využití v prevenci různých virových a bakteriálních onemocnění. Vyznačují se velkou vazebnou afinitou k antigenům, jsou ekonomicky nenáročné a jsou považovány za rychlý, jednoduchý a bezpečný způsob pasivní ochrany. Z vaječných žloutků slepic vakcinovaných mRNA vakcínou kódující "spike" protein byly připraveny protilátky IgY. Pomocí ELISA byla testována reaktivita připravených protilátek s celým "spike" proteinem (exprimovaný v hmyzích buňkách), kde byla prokázána schopnost protilátek se vázat na antigen s vysokou afinitou. Následně byla ověřována jejich schopnost interakce se samotnou RBD doménou (exprimovaná v E. coli). Technikou ELISA byla prokázána jen malá reaktivita protilátek...
Faktory ovlivňující senzorickou kvalitu vajec
Fraňková, Simona
Senzorická kvalita je ovlivňována vnějšími a vnitřními faktory. Z významných vnitřních faktorů je to zejména genetika, která mimo jiné ovlivňuje barvu vaječné skořápky. Nejdůležitějším vnějším faktorem ovlivňování senzorické kvality vajec je pomocí krmiva. Některé plodiny obsahují barviva, především xantofyly, která pozitivně ovlivňují vaječný žloutek a dávají mu sytě žlutou až oranžovou barvu. Jedná se například o mrkev, řasy, hořčičnou moučku nebo vojtěšku. Zkrmování velkého množství řepkové moučky, betainu nebo lněného oleje či moučky naopak senzorickou kvalitu ovlivňuje negativně, kdy dochází k zápachu vaječného obsahu po rybách. Senzorická kvalita vajec se hodnotí také v případě snahy o zlepšení technologických, chemických a fyzikálních vlastností vajec. Důležité je, aby při zlepšení některých z těchto vlastností nedošlo k negativním ovlivnění senzoriky vejce. Přidáváním tuleního oleje dojde k zvýšení množství n-3 polynenasycených mastných kyselin, ale senzorické vlastnosti to negativně neovlivní. V některých případech jako při zkrmování česneku, fenyklu, máty a majoránky lze změnit senzorické vlastnosti vajec, především aroma, čímž lze zvýšit jejich atraktivitu pro spotřebitele.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.